Každou neděli a o svátcích se scházíme v jihlavském a ve střížovském kostele k bohoslužbám. Čteme při nich z Bible, zpíváme staré i novější písničky, modlíme se. Uznáváme, že i my máme podíl na tom, co je na světě špatně, myslíme v dobrém na ty, kdo žijí ve velkých nesnázích, a vkládáme své radosti i starosti do Božích rukou. Chodit do kostela není povinnost, ale je to šance k zastavení a přemýšlení a také posila důvěry a naděje.
K bohoslužbám patří také dvě svátosti: křest a večeře Páně. Obě jsou viditelným znamením Boží milosti. Pokřtěn může být člověk (dítě či dospělý) jednou za život. Narozdíl od knihy, CD nebo třeba parníku je člověk v církvi pokřtěn v Boží jméno: "Neboj se, jsi můj," říká Bůh, "já tě nedám."
Večeře Páně je zase připomínkou Ježíšovy smrti. Ježíš nebyl první ani poslední, kdo riskuje a ztratí život, aby druzí mohli žít. Ale protože ho uznáváme jako Božího syna, přece jen je jeho čin výjimečný: sám Bůh kvůli nám riskuje a ztrácí, aby nás vrátil do života.
K večeři Páně jsou u nás zváni všichni, kdo chtějí patřit ke Kristu. A je jedno, odkud přicházejí.
Přehled nadcházejích bosholužeb najdete v přehledu bohoslužeb.